Šestnáctý ročník Horského maratónu Trhové Sviny – Hojná Voda zaznamenal stopu našeho týmu. Trať hlavního závodu je dlouhá 32km s převýšením 1200m. Mimo hlavní závod byly vypsány kategorie Canis cross (běh se psem) a závod na zkrácené 14km trati. Týden před závodem si tréninkově probíhám půlku tratě z Benešova nad Černou směrem k cíli. Profil trati je náročný, většinou táhlé nebo prudké stoupání na několik vrcholů a prudké sběhy. V náročném terénu není moc místa k odpočinku. Na 8km to otáčím a běžím zpět, úplně vyždímaný. Na vteřinku mnou probleskne myšlenka, zda nezvolit raději „dětskou“ trať na 14km. Nesmysl!!!

Na start hlavní tratě se postavilo 59 vytrvalců včetně mě. Den předem kupuji nové běžecké boty jedné nejmenované značky s třemi pruhy a trochu mám obavy z puchýřů a jiných odřenin. Naštěstí vše v pořádku. V 11:00hod zazní v Trhových Svinech zvony a vyrážíme na 32km štreku. Hned od začátku za to bere čtyřčlenná skupina, které se zbytku během pár km ztratí z dohledu. Já se šetřím, neboť nevím, co mne přesně čeká, a držím se kolem 20místa. Zuzka mi zajišťuje na trati občerstvení a hlavně morální podporu (úžasná to žena). Prvních pár km není moc náročných i tak hodně oceňuji, když mi už na 4km podává čaj a já se mohu napít, přitom mne samozřejmě povzbuzuje a tleská. Na 9km km začínají Slepičí hory, konečně první velké stoupání k vrcholu Kohout. Běžím neskutečně dlouho do kopce. Před vrcholem se zlomím a musím na chvíli přejít do chůze. Následný sběh dolů poskytuje na chvíli odpočinek. Následuje další vrchol Vysoký kámen. Hned na začátku stoupaní slyším za sebou hlasy. Otáčím se a 30m za mnou vidím dva závodníky, jak se nahlas baví a běží si na pohodu. Já už sotva dýchám a to jsem teprve na 15km, nejtěžší úseky přede mnou. Proženou se vedle mě a během chvíle je nevidím ani neslyším. Následuje mírně zvlněná část tratě a první zakufrování. Lídr naší desetičlenné skupiny špatně odbočí a my všichni ovečky ho následujeme. Dostáváme se na louku plnou bažin (tahle cesta se nám nelíbí) a měníme směr zpět na trať. To už jsme kousek před Benešovem nad Černou. V Benešově mi běží naproti Zuzka, opět mne povzbuzuje a poctivě hlásí co vše je na náměstí za občerstvení. Nikam nechvátám a důkladně do sebe láduju vše co je v nabídce – banán, tatranku, ionťák, vodu a colu. Zuzka mne vyprovodí až na konec Benešova. Vedle nás běží účastník Canis crossu pán v červeném tričku se psem Očumem. Jak se později ukázalo, tak s touto dvojicí jsem měl kontakt po zbytek závodu. Následujících 8km jsem v týdnu prozkoumal a tak jsem věděl, co mne čeká. Tři prudká stoupání v pořadí Zaječí vrch, Cikánský vrch a Kuní hora.

Sil už není moc, a to jsem jen kousek za polovinou. Do kopců se běžet už nedá a tak střídám běh s chůzí jako ostatní. Prodíráme se hustým lesním porostem, přeskakujeme pokácené stromy a kluzké kameny. Před Kuní horou nekoukám na značení a následuju závodníka přede mnou. Po půl km mi dochází, že běžíme špatně. Křičím na něj a vracíme se zpět. Díky druhému zakufrování je pes Očum před námi. Sedm km před cílem na mne čeká poslední občerstvovačka od Zuzky. Před sebou poslední dva vrcholy. Pořadatel se drží hesla „To nejlepší nakonec.“ Hned první vrchol zdolám již osamocen. Nikdo přede mnou, nikdo za mnou. Na následný „sběh“ z Kuní hory si příště vezmu horolezecké pomůcky, aspoň helma a lano by se hodilo. Některé úseky v rámci bezpečnosti sjíždím po zadnici. Nohy už bolí a neposlouchají. Nakonec vše zvládnu bez pádu a zranění. Čeká mne poslední výstup k rozhledně na Kraví horu a pak už jen klesání k cíli do Hojné Vody. V téměř kolmém stoupání předcházím několik závodníků z 14km tratě (měli start v 12:30 v Benešově) a také dvojici s psem Očumem. Dlouhé stoupání mi bere poslední zbytek sil. Nicméně po chvíli jsem v nejvyšším bodu tratě a chybí mi pouze 2,5km klesání do cíle. Vyběhnu z lesa a vidím ceduli Hojná Voda, u ní stojí Zuzka tleská a hlásí, že už jen dvě zatáčky, schody do hospody a jsem v cíli. V čase 3:20:58 vybíhám cílové schody na 27. místě. Vyřízený, ale velmi spokojený.

Závod byl super, krásná příroda, náročná, zajímavá trať a mnoho pohodových lidí. Příští rok se pokusím čas stáhnout o pár minut níže.

Lukáš,15. 4. 2014